Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pěvecký sbor Václav - hudební tradice Staré Boleslavi
Kotlanová, Monika ; Bělohlávková, Petra (vedoucí práce) ; Nedělka, Michal (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na historii i současnost Chrámového sboru VÁCLAV a jeho vliv na kulturní život města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Mapuje jeho založení a působení, a to jak současného Chrámového sboru VÁCLAV, tak i jeho předchůdce z roku 1861. Zabývá se šířením duchovních hudebních tradic ve Staré Boleslavi od minulosti do dnešní doby.
Duchovní a kulturní život v terezínském ghettu 1941-1945
Kunrtová, Kristýna ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Trusina, Šimon (oponent)
Tato diplomová práce nese název "Duchovní a kulturní život v Terezínském ghettu 1941 - 1945". Tato práce je rozdělena do čtyř kapitol. První z nich se velmi krátce věnuje představení historických souvislostí, které zapříčinily vznik ghetta. Druhá kapitola se věnuje samotnému ghettu Terezín. Zmiňují se zde okolnosti jeho vzniku, životní podmínky, které v něm byly a také jeho roli v nacistické propagandě. Třetí část se potom věnuje duchovnímu životu v ghettu, tomu jak zde byl praktikován a je zde i pokus o vymezení významu duchovního života pro obyvatele ghetta. Poslední kapitola se věnuje kulturnímu životu, který v ghettu Terezín vznikl. Je zde popsáno, jak vlastně kulturní života začal v Terezíně vznikat a poté jsou zde popsána nejdůležitější díla, která byla na půdě ghetta vytvořena. I zde, je stejně jako u života duchovního podkapitola věnovaná významu kulturního života. Zvolenou metodou pro zpracování práce je analýza dokumentů, které zůstaly dochovány po přeživších a dále pak analýza odborné literatury, která na toto téma byla napsána.
Správa kultury v době formování první Československé republiky
Červencová, Tereza ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá lidovou výchovou v Českých zemích v době formování první Československé republiky. Pracuje s pojmem lidové výchovy, který je dnes téměř zapomenut i přes to, že některé jeho složky byly převzaty do novějších vědních oborů, jako je například adragogika. Práce zkoumá obor lidové výchovy v době jejího největšího rozmachu a zájmu obyvatelstva, který pramenil zvláště z nadšení ze vzniku samostatného Československého státu a touze po sebevzdělávání. Zkoumáním postavení lidové výchovy v Československu lze lépe pochopit, z jakých principů vychází dnešní vzdělávání dospělých a jak se myšlenky lidové výchovy promítly do našeho vnímání československé společnosti. První část bakalářské práce představuje nástin historického vývoje Československé republiky v době jejího vzniku, organizační strukturu veřejné správy v závěru habsburské monarchie a podobu lidové výchovy před rokem 1918. Dále je vymezen pojem lidové výchovy a jeho konkrétní složky. Segment textu je věnován legislativnímu konceptu lidové výchovy a jeho dopadům na reálné zřízení ve státě. Ve druhé části je zkoumáno fungování a organizace ústředního orgánu pro lidovou výchovu, Ministerstva školství a národní osvěty. V posledních dvou kapitolách je rozebrána struktura orgánů spravujících oblast lidové výchovy na úrovni okresů a...
Funkce spolků v životě města Český Brod v 1. polovině 20. století
Hubáčková, Karolína ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá spolky města Český Brod a jejich funkcí v životě města, především v 1. polovině 20. století. Práce se pokusí nastínit společenský život v daném období, který byl ovlivněn fungováním českobrodských spolků. V rámci těchto spolků je důležité zmínit také osobnosti, které se o jejich založení zasloužily a které byly výrazně činné ve veřejném životě. Ze spolků, které byly svou funkcí důležité pro společenský život města a jeho rozvoj, lze jmenovat např. Sokol a Spolek okresního muzea v Českém Brodě, jimž bude věnována značná část práce. Práce si klade mimo jiné za cíl zjištění, jak tyto a další spolky ovlivnily kulturní život obyvatel města Český Brod a jeho postavení v regionu v 1. polovině 20. století.
Kulturní a společenský život německé menšiny na Karlovarsku od roku 1989
Benešová, Barbora ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá kulturním a společenským životem německé menšiny v českých zemích s důrazem na vývoj od roku 1989 v pohraničním regionu Karlovarsko. Zpracování práce se zakládá na analýze menšinového tisku, zejména titulů Aufbau und Frieden, Prager Volkszeitung, Landeszeitung, LandesEcho a Eghaland Bladl, výzkumném šetření spočívajícím v interview s příslušníky německé menšiny a v písemných dotaznících adresovaných zástupcům místních samospráv pro výzkum vybraných měst. V úvodu práce jsou definovány základní pojmy a menšinová politika na národní a mezinárodní úrovni. Následně se práce soustředí na historicko-právní vývoj a socio-demografickou situaci německé menšiny v českých zemích po roce 1945. Další část práce pojednává o vývoji kulturního a společenského života německé menšiny v českých zemích od roku 1945 a blíže se věnuje čtyřem hlavním bodům - spolkové činnosti, kulturním a společenským aktivitám, jazykové situaci a médiím. Tyto body jsou v rámci výzkumného šetření sledovány v hlavní části práce. Cílem je analyzovat vývoj kulturního a společenského života německé menšiny na Karlovarsku a zachytit jeho současný stav.
Duchovní a kulturní život v terezínském ghettu 1941-1945
Kunrtová, Kristýna ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Trusina, Šimon (oponent)
Tato diplomová práce nese název "Duchovní a kulturní život v Terezínském ghettu 1941 - 1945". Tato práce je rozdělena do čtyř kapitol. První z nich se velmi krátce věnuje představení historických souvislostí, které zapříčinily vznik ghetta. Druhá kapitola se věnuje samotnému ghettu Terezín. Zmiňují se zde okolnosti jeho vzniku, životní podmínky, které v něm byly a také jeho roli v nacistické propagandě. Třetí část se potom věnuje duchovnímu životu v ghettu, tomu jak zde byl praktikován a je zde i pokus o vymezení významu duchovního života pro obyvatele ghetta. Poslední kapitola se věnuje kulturnímu životu, který v ghettu Terezín vznikl. Je zde popsáno, jak vlastně kulturní života začal v Terezíně vznikat a poté jsou zde popsána nejdůležitější díla, která byla na půdě ghetta vytvořena. I zde, je stejně jako u života duchovního podkapitola věnovaná významu kulturního života. Zvolenou metodou pro zpracování práce je analýza dokumentů, které zůstaly dochovány po přeživších a dále pak analýza odborné literatury, která na toto téma byla napsána.
Pěvecký sbor Václav - hudební tradice Staré Boleslavi
Kotlanová, Monika ; Bělohlávková, Petra (vedoucí práce) ; Nedělka, Michal (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na historii i současnost Chrámového sboru VÁCLAV a jeho vliv na kulturní život města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Mapuje jeho založení a působení, a to jak současného Chrámového sboru VÁCLAV, tak i jeho předchůdce z roku 1861. Zabývá se šířením duchovních hudebních tradic ve Staré Boleslavi od minulosti do dnešní doby.
Dramaturgické aspekty vývoja divadelného jazyka v západnej kultúre.
Turošík, Marek ; KLÍMA, Miloslav (vedoucí práce) ; LJUBKOVÁ, Marta (oponent)
Práca sa zaoberá fenoménom divadelného jazyka, a to najmä jeho činohernou podobou, ktorá je určujúca pre svet západného divadelníka. Rozoberá sa vzťah kodifikácie, konvencií a poetiky západného tvorcu. Na modeli dynamického vzťahu východného a západného divadla sa pokúša sa o dramaturgickú analýzu špecifík európskeho typu divadla a západnej kultúry ako takej. Okrem toho práca skúma interkultúrne tendencie vzájomných vplyvov východných a západných divadelných tradícií v 20. storočí a predstavuje hlavné osobnosti tohto vývoja, a to najmä jeho divadelne antropologickej vetvy.
Roztroušená skleróza a její vliv na jedince a na jeho okolí
HRUBÁ, Ludmila
V této bakalářské práci jsem se zaměřila na problematiku roztroušené sklerózy. Je to autoimunitní neurologické onemocnění, které se projevuje vznikem mnohačetných zánětlivých ložisek v bílé hmotě mozku a míchy, které ničí obal nervových vláken, tzv. myelin. Nervové vlákno se obnažuje a přenos vzruchů zpomaluje. Na místě poškození myelinu zůstávají jizvy. Počátek nemoci je nejčastěji mezi 20. a 40. rokem. V současnosti je v České Republice zhruba 15 000 osob, které mají roztroušenou sklerózu, z toho 60 % připadá na ženy a 40 % na muže. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části jsem se zaměřila na současný stav problematiky. V jednotlivých kapitolách uvádím např. historii, teorie vzniku nebo komunikaci s lidmi s postižením. Teoretická část by měla poskytnout základní informace o roztroušené skleróze. Praktická část je složena z metodiky, kterou jsem získávala informace pro výzkum a zhodnocení výsledků. Informace byly získávány technikou kvalitativního výzkumu, metodou polostrukutrovaného rozhovoru. Výzkumné soubory byly použity dva. První soubor tvořili lidé, kteří mají roztroušenou sklerózu, druhým souborem byli lidé blízcí, tzn. přátelé, rodinní příslušníci. Výzkum jsem prováděla s klienty Domova sv. Josefa v Žirči, klienty MS centra v Českých Budějovicích a s mými blízkými a přáteli. Výsledky výzkumného šetření jsou uvedeny v kapitole Výsledky a Diskuze.Cílem této práce bylo zjištění vlivu roztroušené sklerózy na jedince a na jeho okolí a bližší seznámení těchto lidí s nemocí a problémy, které s sebou může onemocnění přinášet. Během výzkumu jsem se zaměřila na otázky bydlení, práce, kulturního života a také informovanosti o této problematice.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.